Chcete darovat byt dítěti? Bez souhlasu soudu se vám to nepodaří

Paní Soňa se rozvádí a v rámci vypořádání společného jmění manželů se s manželem dohodli, že by společný byt „přepsali“ na jejich patnáctiletou dceru. Obrátila se proto na naši poradnu s dotazem, zda je tento postup možný, když dceři ještě nebylo 18 let.

„S manželem jsme podali návrh na rozvod. Protože bychom to chtěli udělat co nejrychleji, potřebujeme se dohodnout na vypořádání majetku,“ uvádí paní Soňa. „Ani jeden z nás nemá momentálně finanční prostředky na to, aby toho druhého z bytu vyplatil, a hypotéku si brát nechceme. Tak jsme se dohodli, že by bylo nejlepší darovat byt dceři. Oba máme zajištěné bydlení, takže by to ani do budoucna neměl být žádný problém,“ doplňuje.  

„Dcera s naším návrhem souhlasí, ale je jí teprve patnáct let, tak nevíme, jestli je takový postup vůbec možný,“ ptá se paní Soňa.

K nabytí svéprávnosti

Obecně se plná svéprávnost nabývá dosažením zletilosti, tedy osmnácti let. Ve výjimečných případech se tak stane dříve, a to buď uzavřením manželství, nebo soudním přiznáním zletilosti. Do nabytí zletilosti musí všechny závažnější právní úkony schválit soud.  Nezletilí jsou takto chráněni před uzavřením nevýhodných smluv, které by pro ně mohly mít závažné důsledky do budoucna.

Kolizní opatrovník

Jak již bylo řečeno, nezletilé dítě při nabývání nemovitosti zastoupeno být musí. Podle občanského zákoníku je zákonným zástupcem nezletilého dítěte jeho rodič. V tomto případě by však na jedné straně smlouvy stáli rodiče a na druhé straně dítě. Zájmy rodičů a dítěte by mohly být v kolizi, a tak zákon žádá, aby dítě v těchto situacích bylo zastoupeno nestrannou osobou – kolizním opatrovníkem.

 „Stávaly se případy, kdy rodiče chtěli převést zadlužený majetek na dítě nebo se převodem majetku snažili vyhnout například placení daní,“ objasňuje důvody povinného zastoupení kolizním opatrovníkem Matějíček.

Koho za kolizního opatrovníka vybrat? Můžete požádat nějakou nestrannou osobu, například rodinného známého, ale nejčastěji je kolizním opatrovníkem OSPOD – Orgán sociálně právní ochrany dětí, místně příslušný podle bydliště dítěte.

Jaký je tedy přesný postup?

1. sepsání darovací smlouvy
2. návrh k soudu na ustanovení kolizního opatrovníka – návrh podá rodič/rodiče místně příslušnému soudu, což je soud, v jehož obvodu má nezletilý bydliště. Vzor návrhu bývá obvykle ke stažení přímo na stránkách soudu
3. podpis darovací smlouvy – smluvními stranami budou na jedné straně rodič, případně rodiče, na druhé straně nezletilé dítě zastoupené kolizním opatrovníkem, který za něj smlouvu podepíše
4. návrh k soudu na udělení souhlasu s právním jednáním (darovací smlouvou) za nezletilé dítě

Rozhodnutí soudu a zápis do katastru

Návrh soudu nepodléhá soudnímu poplatku, takže se za něj nic neplatí. Úkolem soudu je posoudit, zda je darovací smlouva ku prospěchu dítěte a bude mu do budoucna k užitku. V případě, že rozhodne kladně, tak vydá rozsudek, ve kterém udělí s darovací smlouvou souhlas. Tento rozsudek je poté nedílnou součástí návrhu na vklad na katastr nemovitostí, kam se posílá i darovací smlouva. Darovací smlouva na nemovitost musí mít ze zákona vždy úředně ověřené podpisy, což se standardně provádí na Czech Pointu nebo u advokáta či notáře. Na samotný návrh vkladu do katastru postačí podpisy neověřené.

Pozor na další úkony spojené s bytem

Darování nemovitosti nezletilému dítěti je časově i administrativně poměrně náročné. Jeho cílem je však povětšinou snaha o právní bezpečí dítěte, proto má svůj význam. Stejný postup by se uplatnil i v případě osob omezených ve svéprávnosti.

„Rodiče a dceru bych závěrem upozornil ještě na fakt, že také veškerá další významnější právní jednání spojená s bytem budou podléhat soudnímu schválení. Mohlo by jít například o případný další prodej, zástavu nebo třeba dlouhodobý nájem, a to až do doby, kdy dítě – majitel(ka) dosáhne zletilosti,“ doplňuje Matějíček.

Autor: Petra Andresová

Zdroj foto: www.canva.com