Opatrovníkem proti své vůli

Na naši poradnu se tentokrát obrátil pan Karel. Ten byl soudem ustanoven opatrovníkem svého dospělého syna. Problém je, že pan Karel opatrovníkem být nechce. Jak má postupovat a jaké jsou vůbec podmínky opatrovnictví?

„Můj syn je bohužel alkoholik a s manželkou se s ním nestýkáme. Roky jsme se mu snažili pomoci, ale bez jeho snahy to prostě nejde.  Byl už i ve vězení. Neviděl jsem ho více jak 2 roky, trvalé bydliště má na úřadě. Teď mi přišel ze soudu dopis, že syn je osoba neznámého pobytu a ustanovují mě jako jeho opatrovníka, abych hájil jeho práva. Já ale nechci. Už jsme s manželkou v důchodu, synovy problémy jsme řešili skoro celý život a chceme už mít klid a ne se bát, že ho budou shánět lidé, kterým dluží peníze a podobně“, vypráví pan Karel.

Právní úprava

Opatrovnictví je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a proces ustanovování opatrovníka je pak stanoven v zákoně č. 99/1963 občanský soudní řád.

Co je to opatrovnictví

Opatrovnictví je jednou z forem zastoupení a spočívá v tom, že někdo vykonává práva za jiného. Další z forem zastoupení je např. zastoupení na základě plné moci nebo zákonné zastoupení dítěte rodiči.  Člověk, který opatrovnictví vykonává, se nazývá opatrovník, člověk, který opatrovníka potřebuje, se nazývá opatrovanec.  V případě opatrovnictví je soudem opatrovanci jmenován opatrovník, aby hájil jeho zájmy, které daný člověk z nějakého důvodu nemůže hájit sám. Opatrovník může být určen jak pro obecné zastupování, tak i pro jedno konkrétní řízení.

Soud ustanoví opatrovníka zejména těm, kteří:

• jsou omezení ve svéprávnosti,
• jsou neznámého pobytu,          
• jsou v takovém zdravotním stavu, který jim způsobuje obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

Jak se vybírá opatrovník

Při výběru opatrovníka má soud několik možností. Ideálně se jedná o osobu navrženou opatrovancem.  Pokud tato varianta není možná, tak je to obvykle příbuzný opatrovance nebo jeho osoba blízká, případně jiná vhodná osoba, která je způsobilá vykonávat funkci opatrovníka. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Další variantou, kterou zákon umožňuje, je jmenování tzv. veřejného opatrovníka, což je obec nebo právnická osoba zřízená obcí.

Povinnosti opatrovníka

Hlavní úlohou opatrovníka je starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. To spočívá zejména v povinnosti udržovat s opatrovancem kontakt, projevovat o něj skutečný zájem, dbát o jeho zdravotní stav, starat se o naplnění jeho práv a chránit jeho zájmy, vysvětlovat mu povahu a následky svých rozhodnutí a podobně. Opatrovník ale nemůže za opatrovance jednat ve všech věcech, jedná se především o úkony výrazně osobní povahy, typicky uzavření manželství, výslech jako svědka nebo sepis závěti.

V případě pana Karla a jeho nezvěstného syna je synovi opatrovník určen proto, aby byly do důsledku hájeny zájmy nepřítomného účastníka řízení tak, jak by takovou povinnost plnil smluvní zástupce.

Co když nechci být opatrovník

V případě pana Karla přicházejí v úvahu dvě možné varianty.

1. Odvolání proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem

Pokud se jedná o nedávné rozhodnutí, tak je možné, že panu Karlovi ještě běží lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí (obvykle 15denní).

2. Žádost o zproštění funkce opatrovníka

V případě, že panu Karlovi již lhůta pro podání odvolání uplynula, tak je možné podat žádost o zproštění funkce opatrovníka.

V obou případech budou mít podání obdobné náležitosti:

• identifikace soudu a účastníků (např. okresní soud v Chrudimi, jména a bydliště opatrovníka a opatrovance),
• označení rozhodnutí proti kterému podání směřuje (např. proti rozhodnutí okresního soudu v Chrudimi, spisová značka sp.zn. 3 N 89/2025),
• důvody, proč nechcete být opatrovníkem (zásadní důvod je už jen to, že nechcete, ale je vhodné popsat konkrétní důvody – přetrhané rodinné vazby, alkoholismus, páchání trestné činnosti, případně i věk a zdravotní stav opatrovníka).
• navržení zproštění funkce opatrovníka.

Obecně platí, že rodinný příslušník, ani osoba blízká nemohou být nuceni k tomu, aby byly proti své vůli opatrovníkem, a obvyklou praxí je vyžádání jejich předchozího souhlasu. Obci ani advokátovi, kteří jsou ustanoveni opatrovníkem, odmítnutí souhlasu nepřísluší.

Autor: Petra Andresová
Foto: Canva.com |  cottonbro studio, Pexels