Přibude střídavé péče? Přelomový rozsudek Ústavního soudu

Starost o děti bývá často důvodem rozporů mezi bývalými partnery. Ti kvůli tomu nezřídka končí u soudu, který většinou svěří dítě do výlučné péče jednomu z nich. Střídavá péče jako řešení se českým soudům zatím příliš nezamlouvá. Nový nález Ústavního soudu by však tuto situaci mohl změnit.

Nejčastější variantou soudního řešení je svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů, kterým je z valné většiny matka. Druhému z rodičů je pak stanoven styk a výživné. Další možností je takzvaná společná péče, což znamená, že se rodiče o dítě starají společně. V tomto případě není potřeba autoritativně zasahovat, jelikož jsou rodiče schopní vzájemné dohody.  Tento ideální model ovšem předpokládá klidný rozvod či rozchod a velkou míru ochoty. To se ale bohužel moc často neděje. Třetí možností je střídavá péče. V takovém případě o dítě pečují stejnou měrou oba rodiče, ale každý zvlášť. Intervaly, po kterých se střídají, mohou být různé, nejčastěji se lze setkat s týdenními. 

Střídavá péče začala pronikat do českého právního systému až v 21. století (uzákoněna byla v roce 1998), ovšem stále je předmětem mnoha diskuzí. V praxi ji české soudy dosud poměrně často zamítají, vystačí si přitom s velmi stručným odůvodněním, že střídavá péče je v tom či onom případě nevhodná.

Novinky

V úterý 10. května 2022 zveřejnil Ústavní soud rozhodnutí (nález) číslo sp. zn. I. ÚS 3065/21. Ten je pro střídavou péči v mnohém průlomový. Zjednodušeně řečeno říká, že pokud soud neschválí střídavou péči navrženou jedním z rodičů, tak pro to musí existovat velmi přesvědčivé argumenty, které musí být podloženy důkazy.

Nálezy Ústavního soudu jsou závazné pro soudy nižšího stupně. To znamená, že soudy okresní a krajské jsou jimi vázány a musí se jimi řídit.

„Rozhodnutí, které odmítá rodiče žádajícího střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno. Musí obsahovat argumenty, proč v konkrétním případu rodič neuspěl a jak se soud vypořádal s kritérii střídavé péče. Skutečnosti, které svědčí proti střídavé péči musí být v řízení prokázány,“ uvedl soudce Ústavního soudu JUDr. Tomáš Lichovník.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že žádný z následujících argumentů nemůže být bez přesvědčivých důkazů důvodem pro zamítnutí návrhu svěření dítěte do střídavé péče: 

• Nízký věk dítěte
  Doposud častou praxí bylo zamítnutí střídavé péče obecně jen z důvodu nízkého věku dítěte. Nyní však Ústavní soud stanovil, že takovýto postup není v souladu s právem. Soudy jsou podle něj povinny odůvodnit, z jakých konkrétních příčin je v daném případě nízký věk překážkou střídavé péče. Výjimku tvoří pouze situace, kdy se jedná o dítě kojené - tam dalšího odůvodnění není potřeba.
   
• Vysoké pracovní vytížení jednoho z rodičů
  Náročnost zaměstnání podle nálezu Ústavního soudu taktéž jako důvod bez dalšího neobstojí. Musí být fakticky prokázáno, že rodič o dítě není z důvodu svého pracovního vytížení schopen pečovat. Nepostačí pouhý odkaz na charakter zaměstnání.
   
• Špatná adaptace nezletilého na změny v kombinaci s náročností střídavé péče
  Ani tento důvod bez podrobné argumentace neuspěje, jelikož Ústavní soud má za to, že střídání se u jednoho z rodičů v rámci střídavé péče není o nic náročnější než chodit k druhému rodiči například každý sudý víkend a každou středu a čtvrtek.
   
• Stabilita výchovného prostředí
  Stabilita je pro dítě velmi důležitá, ale změna rozsahu péče rodičů nemůže být považována za její zásadní narušení. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by možné změnu péče realizovat nikdy.
   
• Nezanedbatelná vzdálenost mezi bydlištěm otce a matky
  Vzdálenost v řádu desítek kilometrů považuje Ústavní soud za zanedbatelnou.
   
• Další důvody
  Důvody uváděné rodiči mohou být samozřejmě i jiné. Dle Ústavního soudu ale platí, že skutečnosti svědčící proti střídavé péči musí být v řízení nejen tvrzeny, ale také prokázány.

Očekávaný vývoj

Střídavou péči by tedy nově soudy neměly zamítat tak jednoduše. Rozhodnutí, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii střídavé péče vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl.

Podle výzkumu z roku 2020 bylo svěření dítěte do střídavé péče realizováno v 13 % soudních sporů. Toto nepříliš vysoké číslo by mělo nyní začít narůstat.

Autor: Petra Andresová

Foto: MachineHeadz | Canva.com