Průzkum: Zmírnění oddlužení se nelíbí. Proti je 62 procent Čechů

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. V současnosti trvá standardně pět let, avšak velká novela insolvenčního zákona by jej měla zkrátit na tři roky. Návrh zákona vyvolává negativní reakce odborníků, ale i širší veřejnosti. Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů se zamýšlené zkrácení doby oddlužení nelíbí většině Čechů. Velkou novelu insolvencí dnes schválila Sněmovna.

Zastánci zkrácení doby oddlužení na tři roky uvádějí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Mnoho odborníků ovšem upozorňuje, že novela sice pomůže některým osobám dostat se rychleji z finanční tísně, to všechno ale na úkor věřitelů, kterým se vrátí méně peněz. Zjednodušeně řečeno – dlužník stihne věřiteli za tři roky splatit méně, než by tomu bylo za pět let. 

Unie zaměstnavatelských svazů zveřejnila minulý měsíc průzkum, podle něhož je proti zmírňování podmínek oddlužení 62 procent Čechů. Celkem 76 procent lidí navíc uvedlo, že nesouhlasí s odpouštěním dluhů dlužníkům, pokud by tím splacená část klesla pod hranici 30 procent celkové hodnoty dluhu. Do průzkumu, který proběhl v lednu letošního roku, se zapojilo 1575 osob v produktivním věku.

„Češi jsou obecně nakloněni tomu pomáhat zadluženým lidem, ale není to úplně bezbřehé. U aktuálně chystané úpravy řada lidí intuitivně cítí, že je to již za hranou zdravého přístupu,“ řekla Jarmila Veselá ze společnosti InsolCentrum, která data zpracovala.

„Čím víc lidem prostor uvolňujete a odpouštíte dluhy bez toho, aby pro to něco udělali, tím více se zadlužují. Po přijetí novely bude splácení v podstatě velice nízké. Přijme-li se tato úprava – tedy tříleté oddlužení,“ uvedla dále Veselá.

Češi jsou obecně nakloněni tomu pomáhat zadluženým lidem, ale není to úplně bezbřehé.
Jarmila Veselá | InsolCentrum

Proti jsou voliči napříč politickým spektrem

Plánované úpravy insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice, která požaduje tříleté oddlužení pro podnikatele. Vládní kabinet se však nad rámec požadavku směrnice rozhodl zkrátit oddlužení na tři roky i nepodnikatelům.

Průzkum přitom zjistil, že většina voličů jednotlivých vládních stran se zmírňováním podmínek oddlužení nesouhlasí. Nelíbí se však ani většině příznivců opozičního hnutí ANO. „Politici hodlají přijmout právní úpravu oddlužení, se kterou nesouhlasí většina odborníků, ale ani velká část veřejnosti, včetně voličů koalice,“ tvrdí Veselá.

Z průzkumu dále vyplývá, že 96 procent dotazovaných považovalo za důležité, aby dlužník usilující o oddlužení prokázal, že se snažil své závazky zodpovědně řešit. „Lidé, kteří se do průzkumu zapojili, znají totiž dlužníky okolo sebe. Řekli si, ano my jim pomůžeme, ale musí v tom být i nějaká aktivita ze strany dlužníka,“ dodala jednatelka InsolCentra.

Podle ní je v oddlužení asi 100 tisíc lidí a po zkrácení by to mohlo být dalších 540 tisíc. Tito lidé dluží 750 miliard korun, uvedla Veselá. Míní, že o velkou část peněz by věřitelé přišli. Značnou část věřitelů přitom tvoří věřitelé nedobrovolní – jako například matky samoživitelky či oběti trestných činů. „Je potřeba brát v potaz, že to nejsou jen peníze, které lidé dluží bankám a nebankovním společnostem,“ upozorňuje Veselá.

Stát velkorysým přístupem říká, že část občanů a firem se musí zříci svého majetku ve prospěch dlužníka.
Ladislav Minčič | Hospodářská komora ČR

Peníze budou chybět

Mezi nedobrovolné věřitele patří také města a obce. Podle zástupce Svazu měst a obcí Dana Jiránka lidé dluží obcím 15 miliard korun.

„Pokud někdo například systematicky neplatí za odpady, tak za něj platí všichni obyvatelé obce. To samé nastane v případě, kdy někdo jezdí na černo. Pokud se však budou zmírňovat podmínky, může počet takový lidí narůstat. V okamžiku, kdy musí platit za neplatiče ostatní, logicky nemůže být kvalita veřejných služeb na takové úrovni, jakou bychom všichni rádi," uvedl Jiránek.

Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory se situace negativně promítne na ekonomice, ve které budou chybět peníze na investice. „Stát velkorysým přístupem říká, že část občanů a firem se musí zříci svého majetku ve prospěch dlužníka,“ řekl Minčič.

Velkou insolvenční novelu schválila Poslanecká sněmovna 22. května. Pro bylo 107 ze 173 přítomných poslanců. Návrh podpořili až na několik výjimek zákonodárci pětikoalice a opozičního hnutí SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi. Novela nyní míří do Senátu.

(V článku byla aktualizována informace o schválení novely Poslaneckou sněmovnou – pozn.red.)


Autor: Marie Sehnálková
Foto:  Profimedia