Zkrácení oddlužení na 3 roky je tady. Co dalšího přináší zásadní novela?

Je to definitivní. Dlouho diskutovaná novela insolvenčního zákona byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabude účinnosti 1. října 2024. Přečtěte si, jaké zásadní změny přinese.

Zkrácení doby oddlužení

Nejvýznamnější a současně nejdiskutovanější změnou je zkrácení délky oddlužení z pěti let na tři roky. Tato úprava insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která požadovala tříleté oddlužení pro podnikatele. Současná vláda se ovšem ve svém programu zavázala, že zavede tříleté oddlužení nejen pro podnikatele, ale i pro spotřebitele. 

Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku tak budou mít šanci rychleji se vrátit do běžného života bez ekonomického omezení a zátěže v podobě každoměsíčních splátek. „Úspěšné oddlužení vrací dlužníka zpět do běžných socio-ekonomických vztahů, což je hlavní účel oddlužovací novely,“ uvádí v důvodové zprávě Ministerstvo spravedlnosti.

Nápad se ovšem setkal také se značným odporem a kritikou (psali jsme například zde). Mnozí odborníci varovali, že změna je nesmyslně paušální a povede k dramatickému poklesu návratnosti dluhů.

„Zkrácení na tři roky navíc vysílá dlužníkům signál, že je zase o něco snazší zadlužovat se a pak dluh nesplácet. Zvyšuje to morální hazard v celé společnosti a vzniká kultura dluhu. Rozšiřuje se povědomí, že když dlužník skončí v oddlužení, bude za tři roky zase venku a ze svého dluhu nemusí vlastně nic moc splácet,“ upozornil před časem v rozhovoru pro web Češi  v právu ekonom Lukáš Kovanda.

Zrušení zákonné domněnky splnění oddlužení

Do této doby platilo, že dlužník, který procházel oddlužením, musel splatit alespoň 30 procent celkové částky svého dluhu. Pokud se tak nestalo, o případném prominutí zbývající sumy rozhodl soud. Ten přihlédl i k tomu, zda se dlužník o splacení dostatečně snažil.

Dosavadní hranice 30 procent se ovšem od října ruší. Výpočet míry potřebného uspokojení věřitelů bude nově záviset na příjmech dlužníka. Ty bude po dobu oddlužení pravidelně kontrolovat insolvenční správce a posuzovat soud. Stanovena tak nebude žádná pevná procentuální hranice, kterou by musel dlužník splatit.

Informační povinnost dlužníka

Dlužníci budou muset každé tři měsíce předkládat insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů. Doposud to bylo nutné každého půl roku. Cílem tohoto opatření je intenzivnější dohled nad dlužníkem a zvýšení informovanosti subjektů zainteresovaných do insolvenčního řízení.

Splácet lze i z nezabavitelné částky

Nezabavitelná částka je finanční obnos, který musí dlužníkovi zbýt z čisté mzdy po odečtení insolvenčních srážek. Tato část výdělku by mu měla sloužit k zajištění životních potřeb. V praxi ovšem často docházelo k situaci, kdy nezabavitelná částka převyšovala příjem dlužníka, a tím pádem srážky ze mzdy nešlo provádět. 

Z tohoto důvodu nebyla řadě dlužníků insolvence ani schválena, jelikož jednou z podmínek pro vstup do oddlužení je schopnost splácet věřitelům alespoň minimální splátku, která v současné době činí 2 178 korun. 

Aby mohli vstoupit do insolvence i nízkopříjmoví dlužníci, zavádí novela změnu. Zákon dlužníkům umožní splácet dluhy i z nezabavitelné části příjmů. K takovému plnění bude však třeba písemné prohlášení dlužníka, že tím neohrozí uspokojování svých základních potřeb nebo potřeb vyživovaných osob.

Další oddlužení nejdříve za 12 let

Prodlužuje se doba, po kterou není možné opakovaně vstoupit do oddlužení, a to z původních 10 na 12 let. Pokud by se dlužník dostal po 12 letech do úpadku znovu a chtěl by situaci opět řešit insolvencí, musel by již splátkový kalendář plnit celých 5 let.

Větší ochrana samoživitelek

Jednou z možností, jak docílit zastavení exekuce, je podání insolvenčního návrhu. Po zahájení insolvenčního řízení exekutor sice může vydat exekuční příkaz, ale nesmí ho fakticky provést. Jinými slovy exekutor nemůže dlužníkovi například stáhnout peníze z bankovního účtu nebo vyplatit již vymožené plnění věřiteli.

Na tuto situaci ovšem často doplácí zranitelné skupiny obyvatel. Těm v takovém případě vypadne příjem v podobě exekučních splátek do doby, než dlužníkovi soud schválí insolvenci.

Zákon proto od 1. října nově umožňuje provádět exekuční srážky ze mzdy dlužníka i po zahájení insolvenčního řízení. Musí se ovšem jednat o přednostní uspokojení věřitelů pohledávek z výživného. Úpravou má dojít k větší ochraně samoživitelek, pro které může být výpadek alimentů likvidační.

Další změny

• Zaměstnavatelé dlužníků a poskytovatelé úvěrů mají nově povinnost spolupracovat s insolvenčním správcem a poskytovat mu potřebné dokumenty.
• Lhůta pro vymazání dlužníka z insolvenčního rejstříku se zkracuje z pěti na tři roky. Po uplynutí této doby budou informace o dlužníkovi veřejně nepřístupné.
• Insolvenční soud nyní může prodloužit dobu oddlužení až o 12 měsíců v případě porušení podstatných povinností dlužníka.Doposud se situace řešila zpravidla zrušením insolvence.
• Zavádí se také centrální evidence srážek ze mzdy, která bude zaznamenávat údaje o exekučních srážkách z příjmů.

Na koho se novela vztahuje?

Nová pravidla se budou vztahovat pouze na nová insolvenční řízení, která se zahájí po nabití účinnosti novely, tedy od 1. října 2024. Stávající případy budou nadále posuzovány podle starých pravidel.

Autor: Marie Sehnálková
Foto:  canva.com